Eleanořin svět

9. prosince 2010 v 17:33 | Crystallin |  Soupisy

Já to kašlu... zveřejním to. Budu to psát asi na pokračování. :)



květiny
víly ráno

Bylo přenádherné ráno, vzduch voněl čerstvě a svěže, na květinách byly všude rozsety krůpěje rosy. Slunce právě vyšlo, a Eleanor se právě vzbudila v jejím domku.
Protáhla se, odkopala načechranou peřinu, vyhrabala se z postele, vykoukla z okna a nasála čerstvý vzduch. Z okna se jí naskytl výhled na sytě zelenou louku posetou těmi nejrozmanitějšími a nejkrásnějšími voňavými květy.
,,Dobré ráno přeji", řekla s širokým úsměvem.
,,Dobré ráno, Eleanor!" Pošeptal jí do ouška vánek, víly ji pozdravily s rozverným chichotáním a její anděl Dariel jí popřál s láskou naprosto slyšitelnou v jeho hlase krásné ráno a pořádně ji objal.
,,Copak si dáš k snídani?" optal se s úsměvem na rtech.
,,Dala bych si… čerstvé jahody!" Zvolala nadšeně, její dlouhé světle hnědé vlasy rozcuchané, ale v očích jí jiskřilo radostí z pomyšlení na další krásný den po boku Dariela.
,,Pro tebe cokoliv", prohodil zlehka a pousmál se. ,,Ale nejdřív umýt!" řekl Dariel, podsmekl jí nohy a vzal ji do náruče.
,,Ty jeden…!" Eleanor se smála a cukala sebou. Milovala být v jeho náručí, ale bylo pro ni důstojnější jít po svých. Přece jen po ránu ten dotyk bosých nohou v orosené trávě dokázal probudit a osvěžit i nejzatvrzelejšího spáče.
Dariel ji donesl až k vzdálenému světelnému vodopádu rychlostí myšlenky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama