Poezie ♠
22. června 2012 v 17:22 | Crystallin
Unavený anděl bílý smutně bloumá v ulicích ubývají už mu síly slzy kanou po lících Druhá půlka srdce chybí zůstala tam kdesi v dáli když duše duši lásku slíbí není čeho by se báli Stále ho však všude cítí vůni, dotek na kůži chytila se vlastní sítí a bolest si prodlouží Protože to neustane dokud nepadne mu v náručí a bolest vítr neodvane ale pak se zase odloučí
22. června 2012 v 17:13 | Crystallin
Potápím se před proměnou až vynořím se, budu jinou Snažíš se marně najít můj úkryt před tvými zraky zůstane ukryt Odplouvám přemítat nad svými chybami snad najdu splečníky kdes mezi rybami Nechť Poseidon mě vezme zpátky už nevěřím na pohádky
Moře obejme mě, sejme bolest již nenechám se nikdy podvést
22. června 2012 v 17:06 | Crystallin
Vzpomeň si na lásku v té nejtěžší chvíli někdo je tam s tebou a tvou bolest sdílí Vzpomeň si na lásku když přepadly tě pochybnosti všechno jednou přejde tak nedávej moc své zlosti
Vzpomeň si na lásku nejlépe každičký den a tvůj život se rázem promění v tvůj nejkrásnější sen...
22. června 2012 v 17:04 | Crystallin
Přístě, až stane se náhoda neobracej se zády přijď k ní, obejmi ji a netvoř z klacků klády Příště, až nastane zlý den neobracej se zády neplač, nenaříkej a uč se svými pády
22. června 2012 v 17:02 | Crystallin
Vycházíš ze stínu
zlomil jsi prokletí pocházím z leknínu
čistá po staletí
Přinášíš naději ztrácím se v objetí a v slzy krůpěji bolest pak odletí
A láska, ten čistý květ vykvetl z nás, oživil nás a teď obestírá celý svět
5. května 2012 v 22:17 | Crystallin
Obestírá mě ochranná hradba toužíc po dotycích je to jak nezlomitelná kletba chráníc mě v návycích mému srdci chybí láska ač se snaží mě přemluvit je to jen nasazená maska i když bych chtěla políbit můj rozum křičí stůj a srdce neví proč jen do svých citů vpluj a z útesu skoč žiju v jiné realitě kde jsem svobodná nechovám se odtažitě avšak není skutečná
24. dubna 2012 v 21:32 | Crystallin
Noci jsi tak krásná díky tobě můžu volně dýchat svítíš hvězdo jasná ani nečekám že bude svítat Naplňuješ mě novou nadějí dáváš mi smysl k žití s každou novou rosy krůpějí ve mě světlo více svítí Má rodino z těch dálek rozsvěcuj mou cestu k cíli veď mě dál od zahálek ať naplním svůj osud v tuto chvíli Děkuji za vaši lásku, píli díky které pookřeji ač vzdáleni jste víc než míli setkání si tajně přeji ...
25. prosince 2011 v 14:33 | Crystallin
Uvnitř jsem hodná a něžná
a neztrácím cit
jen nevím jak jej projevit
a mé srdce umí milovat
pokud má však koho,
ale krvácí pak velice
když ji zraní něčí slovo.
Snaží se chránit aby jí neublížil svět,
a pak ji mrzí když jí nedokážou rozumět.
Dobro je esencí každého z lidí,
ale jen málokdy ho v nich opravdu vidí...
21. února 2011 v 18:36 | Crystallin
VIDEO
L áska je tak vřelá přízeň je tak laskavá už nejsem osamělá cítím tě tvou oranžovou sladkost to teplo krásné hřejivé síla procházejíc mnou tvůj upřímný úsměv
tvé povzbudivé rady
tvou radost z přítomnosti spřízněnost věků tvé srdce tlukoucí a i když nelétáš když jsem s tebou není třeba zůstaň a nerozplývej se mi v éteru provázej mě a buď mi přítelem snad si tě zasloužím a vím že jsem sobecká ale prosím buď šťastný a pomáhej mi
můj milovaný ... .
18. ledna 2011 v 18:48 | Crystallin
N oc chutná jemně jako pohár vín chladný pláštík ztichlé země pod nímž nic nevrhá stín střípky slunce umělé se snaží krása v nich utuchá nechápu o co tu běží pod svícnem je největší tma vzduch v němž poletuje kouzlo vítr jej vane po nocích není v něm strach ani zlo nezní v něm však ani smích utop se v jiskřivém oceánu na chvíli ciť se svobodně a až noc přichýlí se k ránu snad do té doby se ocitneš na jeho dně...
23. října 2010 v 18:37 | Crystallin
Chci sdílet své pocity a dojmy aby se z nich nestaly jen pojmy bezvýznamné prázdné slova utápím se v dojmech znova ponoř se přec chvíli se mnou všichni na tě zapomenou ztratíš zájem být tak stejný stejně stejný bezejmenný
___________________________________________
*to co jsem cítila včera už necítím dnes, takže je tahle "báseň" už stará.
30. září 2010 v 19:04 | Crystallin
Šepotavé listy třepotají se ve větru jen tak si visí bez žádného námětu Dívají se mají oči a přesto jen zarytě mlčí divím se... že jim to stačí...
Reklama